ČR | Nejvyšší státní zastupitelství z podnětu policejního orgánu zpracovalo odborné stanovisko k otázce trestnosti padělání digitálních certifikátů EU COVID (tzv. covid pasů), která vzešla z aplikační praxe. Z důvodu zpřísňujících se opatření proti šíření nemoci covid-19 a rozšiřování povinnosti prokazovat se platným COVID certifikátem lze předpokládat nárůst případů padělání a užívání padělaných certifikátů, které se objevují v rámci celé Evropské unie.

 

Foto: ilustrační STA

Digitální certifikát EU COVID o očkování, testu a zotavení z nemoci covid-19 vydaný kterýkoli státem Evropské unie je veřejnou listinou ve smyslu § 131 trestního zákoníku, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o certifikát v tištěné nebo elektronické podobě.

Veřejnou listinou se podle trestního zákoníku rozumí listina vydaná orgánem veřejné moci v rámci jeho pravomoci osvědčující některou právně významnou skutečnost. Digitální certifikáty v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 (dále jenom „nařízení“), které stanoví jejich právní rámec, vydávají členské státy nebo určené subjekty jednající jejich jménem. V České republice certifikáty v rámci své pravomoci vydává Ministerstvo zdravotnictví. Digitální certifikát osvědčuje absolvování očkování, testu či zotavení jakožto právně významné skutečnosti, které mají bezprostřední význam pro uplatňování svobody pohybu v rámci celé Evropské unie. Platný certifikát může být podle konkrétní právní úpravy v jednotlivých členských zemích podmínkou vstupu do provozů, účasti na společenských akcích, ale také podmínkou vstupu do jiných členských států a třetích zemí, které digitální certifikáty uznávají, v závislosti na aktuálně platných restrikcích.

Pro posouzení naplnění definičních znaků veřejné listiny není rozhodující, jestli má certifikát elektronickou nebo tištěnou podobu. Ostatně některé právní předpisy již výslovně počítají s elektronickou podobou veřejných listin (příkladem je elektronický notářský zápis podle § 6 odst. 1 a 2 zákona č. 358/1992 Sb., notářského řádu, nebo elektronický výpis z Rejstříků trestů podle § 11aa zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů). Účelem trestněprávní ochrany veřejných listin je totiž zachování důvěry v jejich pravost a pravdivost bez ohledu na jejich podobu, zejména pak, pokud veřejné listiny v tištěné i elektronické podobě mají totožné právní účinky.

Digitální certifikáty EU COVID jsou jedním z důležitých nástrojů společného boje proti pandemii koronaviru a mají přispívat k minimalizaci šíření infekce, a tím k ochraně života a zdraví lidí, zachování funkčnosti a účinnosti zdravotní a nemocniční péče, obnovení hospodářství zasaženého koronavirovou krizí a k odstranění jejích negativních důsledků. Základem pro zavedení společného přístupu k vydávání, ověřování a uznávání certifikátů v Evropské unii je vzájemná důvěra v pravost a důvěryhodnost certifikátů. V zájmu zachování funkčnosti certifikátů vyplývá pro členské státy z nařízení povinnost zajistit, že informace obsažené v certifikátu jsou důvěryhodné, že certifikát nebyl padělán, a že se týká osoby, která jej předložila, a to mimo jiné prostředky trestního práva.

Padělání tištěného nebo elektronického certifikátu EU COVID, podstatná změna jeho obsahu, opatření a přechovávání nepravého certifikátu v úmyslu užít jej jako pravý, jakož i předložení padělaného nebo pozměněného certifikátu může být trestným činem padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 trestního zákoníku. Za tento trestný čin zákon v základní skutkové podstatě stanoví trest odnětí svobody až na tři léta. Posouzení trestní odpovědnosti přitom závisí na konkrétních okolnostech každého případu tak, jak je zhodnotí věcně a místně příslušný státní zástupce.

Zdroj: Nejvyšší státní zastupitelství