MSK | Moravskoslezský kraj připravuje pádné argumenty do vnějšího připomínkového řízení ke změně zákona k rozpočtovému určení daní pro kraje (RUD). Nový návrh RUD, který schválila 14. března Rada asociace krajů, významně znevýhodňuje Moravskoslezský kraj. Proto se bude bránit. Tento návrh již byl odeslán Ministerstvu financí ČR a nyní prochází legislativním procesem, připomínkové řízení by mělo být v první polovině dubna součástí přípravy změny zákona.
Foto: MSK
„S novým návrhem RUD nemůžeme souhlasit. Pro náš region by takové nastavení výrazně negativně ovlivnilo ekonomiku Moravskoslezského kraje a život jeho obyvatel. Od roku 2005 byly pro každý kraj pevně stanoveny podíly na státem vybíraných daních, což nyní tento nový návrh mění. Podle mého názoru mělo být hlavním cílem nastavit stejná a spravedlivá pravidla pro všechny kraje. Bohužel máme na stole spíše politické rozhodnutí, které si hejtmani před dvěma týdny odhlasovali. Moravskoslezský kraj byl samozřejmě proti,“ uvedl hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica.
Navržená kritéria ani jejich váhy pro rozdělování daní mezi kraje nevychází z žádné analýzy hospodaření krajů a úkolů, které krajům svěřuje zákon. „Žádnou takovou analýzu Asociace krajů zpracovanou nemá, návrh RUD tedy nevznikl na základě objektivních informací a znalostí o hospodaření krajů. Vznikl intuitivně, zřejmě na základě vyjednávání a politických dohod nebo snad dokonce ostrých loktů,“ dodal hejtman kraje Josef Bělica.
Návrh nového RUD obsahuje osm kritérií a jejich váhy pro rozdělování daní mezi kraje. Tato kritéria tvoří: počet obyvatel kraje, délka silnic II. a III. třídy na území kraje, rozloha kraje, počet výjezdových základen ZZS, počet urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem, struktura kraje (podíl počtu obcí k ploše rozlohy kraje), počet žáků středních škol zřizovaných krajem a vyrovnávací příspěvek.
„Důležité je uvědomit si, že navržená kritéria a jejich váhy neberou v potaz ekonomickou výkonnost krajů, což by mohlo vést k nerovnoměrnému rozdělení zdrojů. Problematickým kritériem je například určení vyrovnávacího příspěvku, který je stejný pro všechny kraje bez ohledu na jejich velikost nebo počet obyvatel. Také nesouhlasíme s nastavením kritéria délky krajských silnic. Nebere totiž v úvahu rozdíly v nákladech na údržbu silnic mezi kraji. Tyto náklady jsou ovlivněny intenzitou dopravy, také charakteristikou komunikací, například zda se jedná v rámci republiky o tranzitní region. V tomto ohledu jsou rozdíly mezi kraji výrazné, průměrná intenzita dopravy na silnicích se mezi kraji liší až o 100 procent, a tak mají některé kraje v důsledku vysoké intenzity dopravy významně větší množství víceproudých silnic. Proto bychom u tohoto kritéria uvítali, aby se nezapočítávala pouze délka silnic II. a III. třídy, ale také jejich plocha. Velkou roli také hraje údržba mostů, některé kraje jich mají oproti jiným čtyřnásobek, takže i zde jsou náklady na údržbu diametrálně odlišné,“ vysvětlil náměstek hejtmana kraje Jaroslav Kania s tím, že k většině kritérií má kraj připravenou argumentaci i návrhy na úpravu nastavení.
Za problematické kraj považuje kritérium počtu urgentních příjmů typu I v nemocnicích zřizovaných krajem, kdy jsou v nevýhodě kraje, ve kterých je státem financovaná fakultní nemocnice, která urgentní příjem zajišťuje. Sporné je například i kritérium struktury kraje, které vychází z podílu počtu obcí k rozloze kraje. Mohlo by vést k dělení stávajících obcí, a tedy umělému navyšování jejich počtu, což by mělo za následek vyšší výdaje na veřejnou správu.
Zdroj: MSK
