ČR | Sebevraždy představují závažný veřejně-zdravotnický a společenský problém. Ročně si v České republice vlastní rukou vezme život zhruba 1 400 osob, v průměru tedy každý den téměř čtyři lidé. Ve věku 15 až 24 let je sebevražda dokonce druhou nejčastější příčinou úmrtí,“ poznamenal Petr Winkler, člen výkonného výboru Reformy psychiatrické péče.

Foto: Pixabay

Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Národním ústavem duševního zdraví (NÚDZ) a Světovou zdravotnickou organizací připravilo Národní akční plán prevence sebevražd 2019-2030, jehož cílem je přispět ke snižování sebevražednosti v České republice.

Jedná se o první strategický dokument, který se zabývá prevencí sebepoškozování a sebevražedného jednání, a který stanovuje konkrétní postupy pro její naplňování.

„Každá sebevražda je tragickou událostí. Bohužel v současné době u nás počet sebevražd ve smutných statistikách předčí i dopravní nehody. Výsledky vědeckého výzkumu i zahraniční praxe ale ukazují, že sebevraždám můžeme předcházet. A to je cílem Národního akčního plánu sebevražd. Česká republika je tak jedna z prvních zemí regionu střední a východní Evropy která se hlásí na národní úrovni k této problematice. Věřím, že se prostřednictvím národního akčního plánu podaří zachránit mnoho životů a ušetřit spoustu zbytečného utrpení,“ řekl na úvod ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Národní akční plán prevence sebevražd 2019-2030 (NAPPS) je implementační dokument Zdraví 2030, jehož cílem je přispět ke snižování sebevražednosti v České republice. Jedná se o první strategický dokument, který se zabývá situací prevencí sebevražedného chování a který stanovuje konkrétní postupy pro naplňování jednotlivých strategických cílů. NAPPS reaguje na dvě zásadní skutečnosti, a to stabilně vysokou míru sebevražednosti, kterou se ČR zavázala snižovat, a absenci národní strategie prevence sebevražd.

„Světová zdravotnická organizace podporuje rozvoj Národní strategie prevence sebevražd v České republice, protože se dosud jednalo o mezeru, která se nyní zacelí. Prevence sebevražd je důležitou součástí úsilí o změnu v rámci reformy duševního zdraví a zlepšení duševního zdraví a pocitu pohody české populace. Plně podporujeme probíhající reformy založené na nejlepších dostupných důkazech a na dodržování lidských práv a důstojnosti všech lidí, zejména těch, kteří jsou kvůli svému duševnímu zdraví nejvíce zranitelní,“ přiblížil mezinárodní ředitel českého zastoupení WHO Srdan Matič.

Ačkoliv v současné době plní důležitou roli systém psychiatrické péče, síť krizových center, sociálních služeb a center duševního zdraví, doposud chyběl zastřešující dokument a chyběla systematická a koordinovaná preventivní praxe. Realizace akčního plánu je zásadní pro podporu duševního zdraví a hlavním benefitem vycházejícím z výstupů akčního plánu je snížená míra sebevražednosti. Téma sebevražd je ve společnosti celkově stále silně stigmatizováno, proto by NAPPS měl být účinný shodně s Národním akčním plánem pro duševní zdraví 2020-2030 (NAPDZ).

Podle údajů Světové zdravotnické organizace si ročně na celém světě vezme vlastní rukou život více než 800 000 osob. To je jeden člověk každých 40 sekund a celkem 2 191 lidí denně. Na problematiku má upozornit Světový den prevence sebevražd, který připadá na 10. září, a který každoročně vyhlašuje Světová asociace pro prevenci sebevražd společně se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

„Česká republika se dlouhodobě potýká s vysokými počty sebevražd a tato problematika je v úzkém vztahu k psychiatrii. Je totiž smutnou skutečností, že řada lidí si sáhne na život právě v důsledku přítomnosti dlouhodobého duševního onemocnění. Jako zástupce Psychiatrické společnosti tak vítám snahu o systémový přístup k prevenci na národní úrovni, která kromě problematiky psychiatrické péče myslí i na jiné relevantní sektory jako je například drážní bezpečnost, vzdělávání žáků základních škol či snahu o zodpovědné informování médií tak, aby v jejich důsledku nedocházelo k nápodobným sebevraždám,” doplnil Martin Anders, místopředseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP.

Ministerstvo zdravotnictví se však tématu věnuje i v dalších rovinách, a to zejména zvyšováním mentální gramotnosti, formou podpory zvyšování individuálního zájmu o vlastní zdraví a vyhledávání informací. K tomu v budoucnu bude sloužit nový Národní zdravotnický informační portál, který bude obsahovat pouze ověřená a relevantní data včetně popisu jednotlivých diagnóz a kontaktů na odborníky.

„Chceme přispět k naplnění akčního plánu předcházení sebevražd dobrou informovaností veřejnosti i připravovaným portálem, kde bude možné nalézt nejen potřebné informace ale i potřebnou pomoc. V té souvislosti se v připravovaném akčním plánu rozvoje zdravotní gramotnosti hodláme zaměřit i na problematiku mentální gramotnosti,“ doplnila Alena Šteflová, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

REDAKCE STA on EmailREDAKCE STA on FacebookREDAKCE STA on InstagramREDAKCE STA on Twitter
REDAKCE STA
Redakce zpravodajství STA Bruntálsko přináší každodenní aktuální informace z bruntálského regionu, ale i Moravskoslezského kraje.

Chci dostávat čerstvé zprávy z našeho regionu

Děkujeme za Vaše přihlášení.