KRNOV | Den památky zesnulých, známý také jako Dušičky, je obdobím, kdy lidé navštěvují hřbitovy a u hrobů vzpomínají na své zesnulé blízké. Péče o pohřeb i o hrobové místo by měla být přirozenou součástí rozloučení. Bohužel však stále mnoho lidí odchází z tohoto světa bez přítomnosti svých nejbližších.
Foto: Ilustrační Pixabay
Pohřeb osob, které nemají žádné příbuzné, nebo jejichž rodiny si ho nemohou dovolit, je podle zákona povinna zajistit obec. „Počet sociálních pohřbů roste. Zatímco za celý loňský rok jich bylo pět, v tomto roce jsme od ledna do září vypravili pohřbů třináct,“ uvádí Lubomír Rapušák z odboru sociálního. Jde především o osamělé lidi, kteří žijí sami ve své domácnosti, nemají příbuzné, nebo s nimi desítky let neudržují kontakt, a nemá kdo pohřeb vypravit. „Dále se jedná o bezdomovce, z letošních 13 byly dva případy z azylového domu. A zhruba pětina jsou lidi, kteří někoho blízkého mají a ten by byl i ochoten pohřeb vypravit, ale nemá na něj peníze. Nejlevnější pohřeb dnes stojí 25 až 30 tisíc korun a pro řadu lidí bez úspor to je nedosažitelná částka,“ dodává Lubomír Rapušák.
Nejen počet pohřbů, ale i náklady na jejich vypravení, které obcím zpětně hradí stát prostřednictvím ministerstva pro místní rozvoj, jsou vyšší. V Krnově stál v roce 2024 jeden pohřeb v průměru 9 760 korun, letos to je 15 615 korun. „Nová vyhláška ministerstva umožňuje fakturovat reálné náklady. V loňském roce se ceny pohřbů pohybovaly v rozmezí od 9 000 do 12 000 korun, letos od 12 000 do 25 000 korun. V ceně 25 000 korun byl jeden pohřeb. Jednalo se o člověka, jemuž byl na základě jeho výslovného přání i přání osob z jeho okolí vypraven klasický pohřeb i s obřadem, což je přípustné. Poslední rozloučení se zesnulým je tak vážná věc, že byť ten člověk na pohřeb nemá peníze, stát úhradu pohřbu akceptuje,“ uzavírá Lubomír Rapušák.
Zdroj: MěÚ Krnov
