KRNOV | V areálu Karnoly letos provedli pracovníci Národního památkového ústavu Ostrava záchranný archeologický výzkum. Příležitost k němu dostali před zahájením úprav veřejného prostranství mezi zámkem a okresním archivem. V prostoru někdejšího druhého nádvoří krnovského zámku, vybudovaného ve 30. až 40. letech 16. století markrabaty z rodu Hohenzollernů, výzkum prokázal přítomnost opevnění města i samotného zámku.
Foto: MěÚ Krnov
Archeologická sondáž byla provedena v místech předpokládaného průběhu městské hlavní hradby a předsunuté parkánové hradby, demolovaných v 19. století, dále pak v místech dnes již rovněž neexistující východní válcové věže, která byla součástí opevnění renesančního zámku. „Výzkum v souladu s předpokladem prokázal, že hlavní městská hradba ze 13. století, která dodnes od jihu vymezuje nádvoří zámku, pokračuje pod úrovní nádvoří Karnoly směrem k východu. Dobře dochované podpovrchové relikty tvoří 2,5 m široké a 2,6 m vysoké zdivo z lomového kamene na vápennou maltu,“ uvedl archeolog František Kolář.
Ve vzdálenosti zhruba 10 metrů před hlavní hradbou byl archeologicky zachycen průběh další, nižší a užší hradební zdi, tzv. parkánové hradby, která spolu s příkopem tvořila předsunutou linii obrany města. „Areál Karnoly představuje prozatím první místo v rámci historického jádra města Krnova, kde byly archeologizované pozůstatky parkánové hradby zachyceny a dokumentovány. Její existence byla dosud známa pouze z písemných pramenů a historických plánů města. Mimo to je část parkánové hradby dosud dochována jižně od zámku,“ dodal archeolog.
V rámci archeologického výzkumu byla rovněž odkryta podstatná část půdorysu východní válcové věže zámku, demolované v průběhu 19. století. Spolu s dodnes dochovanou severní válcovou věží byla součástí opevnění, které chránilo areál zámku ze strany města. „Věž je stavebně provázána s východní hradbou zámku, opevnění tedy pochází z jedné stavební etapy, datované dendrochronologicky, tedy na základě analýzy letokruhů dřeva použitého ve stavebních konstrukcích, do 40. let 16. století. Zdivo věže dosahuje šířky 1,8 m, spodní podlaží bylo zaklenuto cihlovou klenbou a prosvětleno několika oboustranně špaletovanými okny s kovovými mřížemi. Původní podlaha z břidlicových plátů byla v průběhu času nahrazena cihlovou podlahou a poté valounovou dlažbou,“ uzavřel František Kolář.
Zdroj: MěÚ Krnov
