ČR | Národní orgán pro koordinaci Ministerstva pro místní rozvoj vypracoval sérii doporučení pro řídicí orgány, jak postupovat při řízení projektů financovaných z evropských fondů, které byly zasaženy pandemií koronaviru. Nově tak budou moci zažádat o proplacení některých vynaložených nákladů i na aktivity, které nemohly být realizovány v důsledku koronavirové pandemie.
Foto: ilustrační – Pixabay
„Současná situace přináší komplikace i v samotné realizaci projektů, až už se jedná o rušení sjednaných školení, zavřené dětské skupiny, či rušení zahraničních cest. Národní orgán pro koordinaci proto připravil ve spolupráci s jednotlivými řídicími orgány sérii konkrétních doporučení, jak k těmto problematickým případům přistoupit,“ uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
Doporučení Národního orgánu pro koordinaci evropských fondů, které je určeno pro řídicí orgány, sjednocuje výklad některých doposud striktních pravidel pro příjemce evropských prostředků. Jedná se například o možnost započítat do uznatelných nákladů projektu výdaje na přípravu zrušených aktivit, nebo výdaje na udržení provozu předškolních a školských zařízení. MMR současně vydalo doporučení, jak postupovat v případě prodlužování lhůt u veřejných zakázek, a to nejen pro příjemce evropských dotací.
Doporučení
Stav nouze vyhlášený podle úst. zák. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, pro celé území státu (dále jen nouzový stav) může zadavatelům provádějícím zadávací řízení způsobit řadu komplikací a problémů. Ty lze rozdělit na tři oblasti.
Prodlužování lhůt pro podání nabídek
Zadavatel nemusí automaticky prodlužovat lhůtu pro podání nabídek pouze z obecného důvodu, že byl vyhlášen nouzový stav – samotné vyhlášení nouzového stavu nemusí mít nijaký dopad na zadávací řízení jako takové. Je však možné, aby zadavatel zvážil u každého konkrétního zadávacího řízení všechny okolnosti, které vyhlášením nouzového stavu vzniknou a mají případný dopad na konkrétní zadávací řízení.
Pokud by nouzový stav mohl mít dopad na zpracování nabídek dodavatelů (např. administrativní pracovníci dodavatelů mohou být v karanténě, některá část/oblast hospodářství by byla výrazně omezena personálně, technickou nebo výrobní kapacitou), případně by i na straně zadavatele došlo k situaci, že by po podání nabídek s ohledem na vnitřní situaci zadavatele (opět – administrativní pracovníci, kteří mají přístup do elektronického nástroje zadavatele jsou v karanténě a zároveň zadavatel ví, že nebude schopen v krátkém budoucím čase otevřít obálky, posoudit a vyhodnotit nabídky) nebyl schopen pokračovat v zadávacím řízení, tak potom zadavatel může (nemusí – zákon nestanoví termín pro otevírání nabídek) zvážit prodloužení lhůty pro podání nabídek na takovou lhůtu, která bude vzhledem k okolnostem odpovídající.
Primárně však platí, že obecně již původní lhůta pro podání nabídek musela být dostatečná a přiměřená pro zpracování a podání nabídek, samotné vyhlášení nouzového stavu není důvodem pro automatické prodlužování lhůt pro podání nabídek a případné prodloužení lhůt pro podání nabídek je na zvážení zadavatele s ohledem na konkrétní okolnosti zadávacího řízení.
Zrušení zadávacího řízení
V souvislosti s vyhlášením nouzového stavu se zadavatel může dostat do situace, kdy realizaci veřejné zakázky s ohledem na nouzový stav nelze prakticky provést (předmět veřejné zakázky nebo podmínky plnění veřejné zakázky nejsou dostupné z důvodu zavedení nouzového stavu a z něho vyplývajících okolností, předmět veřejné zakázky zanikne nebo se stane s ohledem na nové skutečnosti bezpředmětný), případně nastane komplikace na straně dodavatele z důvodů administrativních/kapacitních/výrobních/právních (omezení pohybu osob, karanténa, uzavření oblasti, zrušení dodavatelských vztahů apod.), na základě kterých nelze po dodavateli vyžadovat plnění veřejné zakázky. V takové případě může zadavatel zvážit zrušení zadávacího řízení podle § 127 odst. 2, písm. c) a písm. d).
c) odpadly důvody pro pokračování v zadávacím řízení v důsledku podstatné změny okolností, která nastala po zahájení zadávacího řízení a kterou zadavatel jednající s řádnou péčí nemohl předvídat a ani ji nezpůsobil, d) v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, včetně důvodů ekonomických, pro které nelze po zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval, bez ohledu na to, zda tyto důvody zadavatel způsobil či nikoliv,
Prodlužování doby realizace plnění veřejných zakázek
V případě již ukončených zadávacích řízení a uzavřených smluv, pokud by vyhlášení nouzového stavu přímo ovlivnilo průběh realizace veřejné zakázky, může zadavatel prodloužit dobu realizace podle § 222 odst. 6. Vyhlášení nouzového stavu však není obecně automatickým naplněním podmínek § 222 k možnému provedení změny závazku. Nutnou podmínkou zůstává naplnění všech okolností, které jsou podmínkou pro takovou měnu, tedy:
a) potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat,
b) nemění celkovou povahu veřejné zakázky,
c) hodnota změny nepřekročí 50 % původní hodnoty závazku.
Změna závazku musí odpovídat konkrétním okolnostem a může být provedena pouze taková změna, která je skutečně vynucena nouzovým stavem a kterou je nezbytně nutné provést pro provedení závazku s ohledem na nové, nepředvídatelné okolnosti (např. veřejná zakázka na průzkum veřejného mínění, který má být proveden v ulicích měst, obcí – nouzový stav je vyhlášen na měsíc – změna reflektuje všechny okolnosti, vyplývající z nouzového stavu – prodloužení např. také o měsíc nebo další okolnosti, které mají konkrétní dopad na plnění (doba karantén apod.)).
Změny nesmí být prováděny nad rámec skutečnosti, vyplývající z nových okolností (např. veřejná zakázka na průzkum veřejného mínění, který má být proveden v ulicích měst, obcí – nouzový stav je vyhlášen na měsíc – prodloužení o 6 měsíců). Změna závazku by tedy měla pouze nezbytně nutným způsobem překlenout nový, nepředvídatelný stav, který zadavatel nemohl předvídat a který skutečně dopadá na realizaci veřejné zakázky.
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR
