MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ | Mnohatisícové až milionové škody – to je výsledek silvestrovských oslav v Moravskoslezském kraji v několika posledních letech. Například na přelomu let 2011 a 2012 skončila rachejtle na střeše sportovní haly v Karviné, prohořela stropem a škoda po požáru se vyšplhala téměř na 1,5 milionu korun.
Foto: ilustrační – HZS MSK
O rok později vletěla raketa do podkroví rodinného domku v Třinci. Požár si zde přišel „jen“ na 80 tisíc korun. Obě události se naštěstí obešly bez zranění.
Vedle toho často hoří v Moravskoslezském kraji na přelomu starého a nového roku plastové i plechové kontejnery na tuhý komunální odpad a jehličnany. Určitě se nedá vyloučit, že by za některé z nich nemohly rachejtle či výbušniny.
Vedle zábavní pyrotechniky vzniká v závěru roku riziko požárů (v horším případě i zranění a úmrtí) od špatně instalovaných svíček (průvan, vratké svícny, plast, bytový textil, stromeček) a od zalehlých cigaret (hlavně těch ručně balených) v postelích či sedacích soupravách.
Opět ty svíčky
Jen připomínám, že k požáru stačí v domácnostech zapálená svíčka, stojící v blízkosti bytových textilií, v nábytkových sestavách či se dotýkající smrkových větviček, nebo když stojí v průvanu. Zapálenou svíčku nelze položit kamkoli a na cokoli. V každém případě by měla být umístěna na stabilní ohnivzdorné podložce v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů. Základní zásadou zůstává neponechat zapálenou svíčku nikdy bez dozoru. A před noční procházkou – raději svíčku zhasnout.
Například před několika lety způsobila požár ve větším rodinném domě na Opavsku svíčka, kterou nechali účastníci silvestrovské oslavy nechat hořet přes noc v obytném podkroví. Od ní začaly hořet plastové předměty, mezi jiným obaly videokazet a CD. Před většími následky uchránil dům i spící lidi jeden z účastníků bujaré oslavy, který se „včas“ vzbudil, když dostal žízeň. I tak se tři lidé nadýchali zplodin hoření. Škoda činila několik stovek tisíc korun.
Nejvíce opět hrozí rachejtle, ty nevybuchlé chlaďte sněhem
Už od Mikuláše se městy, vesnicemi i sídlišti ozývají rachejtle, světlice, dělbuchy, petardy. Odpalovat by se měly výhradně venku (ne z balkonů) a výhradně na volných prostranstvích – mimo domy, nemocnice, domovy pro seniory, školy, radnice, kostely a také dostatečně daleko od parkujících aut a jehličnatých stromů. O kolemjdoucích lidech či jejich čtyřnohých miláčcích ani nemluvě. Nebezpečím mohou být i skladiště odložených věcí na balkonech panelových a jiných domů. Jedna petarda, která doletí na balkon či oknem do pokoje, může způsobit požár bytu i celého domu.
Manipulaci s pyrotechnikou (i svíčkami, prskavkami…) samozřejmě nesvěříme do rukou dětí, ale ani dospělých osob, které již mají problém udržet rovnováhu. A raději si ji koupíme, než bychom ji vyráběli podomácku. Vzpomeňme si na časté ukázky pahýlů rukou…
Nemohu si opět nevzpomenout na souseda, který byl před několika lety zvědavý na nevybuchlou petardu (asi ji měl z vietnamského stánku, nebo spíše podomácku vyrobenou). Explodovala mu v rukou. Skončil sice v nemocnici „jen“ s několika stehy na rukou, ale zůstal mu jiný trvalý zdravotní následek – dodnes každodenní nepříjemné pískání v uších.
Pokud by přece je do neděle 31. prosince 2017 (tedy Silvestra 2017) nasněžilo, což meteorologické prognózy zatím vylučují, problémy s hašením nevybuchlých petard by mohly být menší než na holé zemi. Zásadně se jich nedotýkejte, nechávejte je položené na zemi a z bezpečné vzdálenosti je zaházejte sněhem (letos asi jen pískem, hlínou, vodou…), aby se co nejdříve ochladily. Totéž platí o hořících zbytcích již vybuchlých rachejtlí. Uklidit je můžete až na Nový rok ráno či dopoledne…
Zábavnou pyrotechniku je samozřejmě nejlepší nakupovat v kamenných obchodech, kde je zaručeno, že není vlhká a je k dispozici návod v češtině. U rachejtlí se opravdu nevyplatí šetřit na kvalitě. Nabízejí ji dnes prakticky všechny obchodní řetězce, kamenné prodejny, stánky a tržnice.
Při jejím nákupu bychom měli dbát na to, aby výrobek byl opatřen návodem výrobce v českém jazyce a vyznačením třídy nebezpečnosti. Pro běžného smrtelníka jsou vhodné pouze rachejtle v I. a II. třídě.
A do silvestrovské noci je vhodné uskladnit je v suchu a dostatečně daleko od zdrojů tepla (topení, sporáků, svíček…). Nebudeme je vysušovat, pokud pocházejí z kamenných obchodů, jsou obvykle dostatečně ochráněné a zabalené (papírem a igelitem).
Jak hoří v závěru roku?
A k jakým požárům vyjížděli moravskoslezští hasiči v závěru několika posledních let? K požárům bytů, kuchyní i obývacích pokojů, balkonů, zapálených petardami, parkujících aut (také zapálených od rachejtlí), jehličnatých stromů a tújí stojících venku i uvnitř, kontejnerů na tuhý komunální odpad, k hořícím potravinám na kuchyňských sporácích. A také zachraňovat osoby, uvízlé ve výtazích panelových domů.
Zdroj: HZS MSK
