ČR | Velký pátek patří k nejtišším a nejvážnějším dnům křesťanského roku. Připomíná ukřižování Ježíše Krista a je součástí velikonočního tridua. Zatímco církevně je závazný pouze půst, lidé si během staletí vytvořili řadu zvyků a pranostik, které odrážejí úctu k tomuto dni i pozorování přírody.
Foto: ilustrační – Pixabay
Křesťané věří, že Ježíš Kristus zemřel zástupně za každého z nás. Ježíšův spásný čin spočívá v tom, že všechen následek našeho sobeckého a zlého jednání (hříchu) dopadl na něj, místo na nás. Vzal naše prokletí na sebe. Na kříži protrpěl to, co způsobuje hřích – ztrátu Boha.
K Velkému pátku se vážou také lidové tradice, které ale nejsou součástí křesťanství. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami, údajně se otevírají hory a vydávají poklady. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována.
Lidové pověry také mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.
Pranostiky na Velký pátek
- Na Velký pátek prší – na poli se neurodí.
- Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, aby se neurodily brambory červivé.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí.
- Velký pátek deštivý – dělá rok žíznivý.
- Na Velký pátek jasno – úroda poroste krásno.
- Velký pátek mrazivý – úroda bývá brzy.
- Když je Velký pátek krásný, bude hospodář šťastný.
- Velký pátek oblačný – rok bude úrodný.
