ČR | Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, Velikonoční neděle nebo Boží hod velikonoční je největší slavností křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo zmrtvýchvstání a vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva.
Foto: Zdenka Spurná
Neděli Zmrtvýchvstání předchází Velikonoční vigilie, bohoslužba noci, v níž byl Ježíš vzkříšen. Oslava Velikonoc bezprostředně trvá po celý velikonoční oktáv, avšak velikonoční doba jako taková končí až 50. dne, slavností Seslání Ducha svatého.
Lidové pranostiky
Velikonoční a velkopáteční déšť zřídka přináší žním požehnání.
Déšť velikonoční suchou potravu přináší, ale čas pěkný, hojně sádla a potrav.
Na Velikonoce jasno – bude laciné máslo.
Na Boží hod velikonoční prší, sucho úrodu poruší.
Prší-li na Boží hod velikonoční, bodou všecky neděle až do letnic deštivé.
Na Velkou noc bude-li málo pršeti, ne mnoho píce pro sucho bude měti; pakli ten den jasno bude, máslo, omastek lacino přijde.
Kolik ros spadne před Velikonocemi, tolik po Velikonocích lze ještě očekávat mrazů.
