ČR | Víte, co má společného léto s Vánocemi? Kromě toho, že obě období bývají v posledních letech bez sněhu, je společným znakem především zvýšená nabídka nejrůznějších půjček a úvěrů. Jak letní dovolené, tak vánočním nákupům se totiž odolává jen velice těžko, což platí i pro spotřebitele mající hlouběji do kapsy. Mnozí z nich pak zboží a služby pořizují na dluh, a stávají se tak snadnou kořistí úvěrových společností. Kolik však za takto rychle nabyté finanční prostředky ve výsledku zaplatí?

Foto: Foto: Pixabay

Abychom vám usnadnili orientaci v mnohdy zmatečných číselných údajích plynoucích z úvěrových smluv, připravili jsme několik úvěrových kalkulaček. Po zadání základních parametrů úvěru si tak můžete sami ověřit a vypočítat například roční úrokovou míru, délku splácení či adekvátní výši měsíčních splátek. Všechny kalkulačky naleznete na stránce dtest.cz/kalkulacky.

Spotřebitel alespoň průměrně sledující tisk a televizi si obzvláště v těchto dvou zmíněných údobích musí připadat přinejmenším poněkud schizofrenně – od denních periodik až po internetové bankovnictví se ocitá pod palbou přemíry nabídek různých spotřebitelských úvěrů, pyšnících se přívlastkem „snadné a rychlé“. Této dokonalé iluzi šťastného života pak silně oponují varování organizací hájících práva spotřebitelů, které trend života na dluh naopak silně nedoporučují. Které straně tedy věřit? Ocitnete-li se přece jen někdy na pochybách, vzpomeňte si na jediné: nikdy byste si neměli brát úvěr na takové zboží a služby, které budete déle splácet, než je spotřebovávat.

Smlouva o úvěru – bonbón s hořkou náplní
Za spotřebitelský úvěr (neboli půjčku) se označuje dočasné zapůjčení finančních prostředků úvěrovou společností spotřebiteli na nepodnikatelské účely. Věřitelem může být banka, nebankovní společnost či družstevní záložna, která daný obnos poskytuje svým klientům (dlužníkům), jež jej nejčastěji využívají například k pořízení spotřebního zboží, vybavení domácnosti či již zmíněnému nákupu vánočních dárků. Právě volnost následného naložení s penězi, kdy zákazníci povětšinou nemusejí společnosti dokládat, na co prostředky použili, činí spotřebitelský úvěr jedním z nejrozšířenějších úvěrových produktů.

Poskytnutí takovéto „finanční injekce“ předchází uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru. Ta musí mít vždycky písemnou podobu a jejím účelem je stvrzení poskytnutí odložené platby či peněžité zápůjčky mezi smluvními stranami. Co všechno byste měli v tomto dokumentu nalézt? Úvěrová smlouva musí obsahovat přesnou identifikaci zúčastněných stran a podrobné informace o samotném úvěru (jeho celkovou výši, úrokovou sazbu, RPSN včetně výpočtu, počet, četnost a výši splátek a také celkovou dobu trvání úvěru). Součástí smlouvy musí být i informace o jiných než plánovaných termínech splácení – tedy pokud se rozhodnete úvěr splatit předčasně, nebo naopak se dostanete se splácením do prodlení. Údajů povinně uváděných ve smlouvě je pochopitelně více, jejich celý výčet uvádí zákon o spotřebitelském úvěru.

Ačkoliv údajů a informací obsahuje úvěrová smlouva skutečně spoustu, nemusíte se již obávat její nepřehledné podoby záměrně ukrývající nejrůznější nástrahy a léčky. Snaha o důmyslné skrytí nevýhodných podmínek byla kdysi poměrně rozšířená, tuto praxi však eliminovala nová právní úprava, jež vstoupila v účinnost před dvěma lety. Ta kromě zvýšení transparentnosti samotných smluv zavedla i formulář Evropského standardizovaného informačního přehledu, který plní funkci informační povinnosti. Klientovi náleží společně se smlouvou a jeho výhodou je, že parametry dané půjčky jsou v něm zpracovány přehledněji a srozumitelněji než přímo v úvěrové smlouvě.

Úvěrový chameleon
Pracovníci produktových oddělení (nejen) finančních společností dobře vědí, že předpokladem úspěšného prodeje je pozitivní vliv na psychiku zákazníka. Aby daný produkt vzbudil ve spotřebiteli skutečně jen kladné emoce, je potřeba především „zamaskovat“ jeho nedokonalosti či negativní vlastnosti. Jak se taková přeměna na dokonalou komoditu provádí? Stačí si pouze pohrát se slovíčky – například prověřené auto se bude jistě prodávat lépe než auto ojeté a repasovaný počítač zase lépe než počítač složený z použitých dílů.

Zcela totožný princip prodejních dovedností platí i na trhu s finančními službami. Přiznejme si, že obrat „vzít si půjčku“ přece jen nezní tak lukrativně jako například „mít povolený kontokorent“, a tak se bankovní i nebankovní společnosti ze všech sil snaží vdechnout životu na dluh honosný název a chybějící punc něčeho pozitivního. Jaké typy bankovních produktů jsou ve skutečnosti obyčejnou půjčkou? Specifickou formou spotřebitelského úvěru jsou například následující finanční služby:

Prodej na splátky – poutače s nabídkou splátkového prodeje jsou obzvláště před Vánocemi téměř všudypřítomné. Kupujete-li si nějaké zboží na splátky (tedy si úhradu jeho pořizovací ceny rozložíte do delšího časového období), jedná se o takzvaný spotřebitelský úvěr vázaný, jenž je určený výhradně k financování daného zboží či služby. Uzavírá se obvykle přímo u obchodníka v místě prodeje, avšak ten zmíněný akt pouze zprostředkuje – samotnou úvěrovou smlouvu uzavíráte vždy s poskytovatelem (bankou či jinou nebankovní společností).
Kontokorent – je dnes běžnou součástí produktového portfolia každé banky. Jedná se o službu dovolující přečerpání finančních prostředků nad rámec zůstatku na běžném účtu – jinými slovy, pokud nemáte na svém účtu aktuálně potřebný obnos, banka vám peníze půjčí, a vy tak smíte „jít do mínusu“. Výhodou kontokorentu je jeho okamžitá dostupnost (v případě předešlého sjednání smlouvy) a možnost opakovaného čerpání až do dosažení úvěrového limitu. Nevýhodou naopak bývá vyšší úroková sazba a přidružené poplatky (například z nevyužité částky sjednaného přečerpání).

Kreditní karta – ano, i tento malý plastový pomocník je ve své podstatě určitým typem půjčky. Přesněji jde o kombinaci platebního prostředku a revolvingového úvěru (úvěru, který může být zároveň splácen i nadále čerpán). Spotřebitelský úvěr v podobě kreditní karty může být, co se sazby týče, skutečně velice výhodný, ovšem nezbytnou podmínkou je řádné vrácení prostředků v takzvaném bezúročném období. To bývá stanoveno odlišně od účetního cyklu a jeho nedodržení znamená nemalé úroky. Tato forma úvěru je tak vhodná spíše pro spotřebitele s vyšší úrovní finanční gramotnosti, kteří jsou navíc ochotni pravidelně sledovat stanovené termíny.
RPSN je zkratkou značící roční procentní sazbu nákladů. Vyjadřuje procentuální podíl z dlužné částky vztahující se k úvěru za období jednoho roku – tedy nám říká, kolik nás bude úvěr průměrně za rok stát. Oproti klasické úrokové sazbě (udávající pouze „odměnu“ za půjčení peněz) RPSN zahrnuje také všechny další související náklady (například poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru či poplatek za vedení úvěrového účtu). Pro vyhodnocení celkové výhodnosti finanční služby a její porovnání s konkurenčními nabídkami je tedy mnohem komplexnější a objektivnější než srovnání samotných úrokových sazeb.

Břemeno odpovědnosti
Kromě již zmíněných změn týkajících se údajů v úvěrových smlouvách přinesla poslední úprava zákona také další podstatnou novinku. Tou je posuzování úvěru­schopnosti spotřebitele. Zhodnocování finančních možností dlužníka následně splácet daný úvěr sice probíhalo i podle předešlého znění právní úpravy, nicméně poskytovateli stačilo pouze s odbornou péčí na základě vlastního uvážení klientovu situaci posoudit. Nyní jsou pravidla podstatně přísnější, neboť poskytovatel úvěru musí kontrolu reálně prokázat. Čím tedy dokládá, že analýzu vaší finanční situace skutečně provedl? Například písemným potvrzením o vašich příjmech, jejich ověřením přímo u uvedeného zaměstnavatele nebo výpisem z databází evidujících vaši finanční historii.

Doufáte-li, že právě váš finanční poradce nebude tak svědomitý a nepříjemné otázky na další finanční závazky či povinnosti trochu odbude, potom vás určitě nepotěšíme. Takovéto ledabylé počínání je z jeho strany téměř vyloučeno, jelikož za porušení povinnosti řádně posoudit a prokázat možnosti splácení žadatele o úvěr hrozí věřitelům vysoká pokuta, a to až v řádu několika milionů korun. Nedostatečně posouzený úvěr je navíc neplatný, a poskytovatel by se tudíž připravil i o kýžené úroky.

Nová podoba zákona se na první pohled může jevit jako poněkud paradoxní, neboť na to, aby si spotřebitel opatřil úvěr, musí vlastně „mít“. Nicméně ve své podstatě potenciální dlužníky chrání, neboť jim případným zamítnutím žádosti o úvěr zabrání vykrývat jednu půjčku půjčkou druhou a dostat se tak následně do dluhové pasti.

Správné rozhodnutí až napodruhé
Vidina rychle získaných peněz může být pro některé spotřebitele tak lákává, že jí zkrátka neodolají a úvěrovou smlouvu podepíší. U mnohých z nich se však po několika dnech probudí pocit zodpovědnosti a daný dokument by raději zneplatnili. Je možné z již uzavřené smlouvy o úvěru uniknout?

Pokud není spotřebitelský úvěr sjednán jako úvěr na bydlení, lze od něj odstoupit do čtrnácti dnů od jeho uzavření bez udání důvodu. Oznámení o odstoupení musí být v písemné podobě zasláno na adresu úvěrové společnosti. Vypůjčené peníze musí zákazník pochopitelně vrátit, a to nejpozději do třiceti dnů od odstoupení, přičemž úroky zaplatí pouze za dobu, kdy je měl skutečně u sebe.

U spotřebitelských úvěrů vázaných (například koupě zboží na splátky) je úvěrová smlouva provázána se smlouvou kupní. Co to znamená? Pokud odstoupíte od smlouvy kupní, zaniká i smlouva úvěrová. Věřiteli o tom však musíte dát vědět. U vázaných úvěrů dále platí, že dokud prodávající nevrátí peníze za zakoupenou věc, nemusíte vracet prostředky úvěrové společnosti. Častou praxí bývá, že transakci si prodávající s věřitelem vyřídí sami mezi sebou.

Dlužníci, kteří si úvěr vezmou a následně toto počínání včas přehodnotí, mají tedy patřičnou oporu v zákoně. Současný vývoj ekonomiky navíc úvěrům není příliš nakloněn – s rostoucí základní úrokovou sazbou lze očekávat zdražení všech úvěrových produktů a život na dluh tak bude ještě více nevýhodný, než je tomu doposud.

Spotřebitelský úvěr má tyto parametry: výše úvěru (půjčená částka) 30 000 Kč, doba splácení 2 roky (pokud společnost tento časový úsek neumožňuje, zvolili jsme nejpodobnější z nabídky), spotřebitelský úvěr není zajištěn ručením a nejsou k němu uzavřeny doplňkové služby (např. pojištění schopnosti splácet).

Zdroj: dTest