MSK | Jedním z častých je představa, že vegetariáni nesmějí darovat krev ani plazmu. Odborníci z AGEL Transfúzní služby však upozorňují, že bezmasý jídelníček sám o sobě dárce diskvalifikuje jen zřídka. Klíčovou roli nehraje typ stravy, ale celkové zásoby železa v těle.
Foto: AGEL Transfúzní služba
Zatímco klasická „živočišná“ dieta obsahuje takzvané hemové železo, které lidské tělo vstřebává velmi snadno a efektivně (zhruba z 15 až 35 procent), rostlinné zdroje nabízejí železo nehemové. To má vstřebatelnost výrazně nižší, pohybující se obvykle mezi 2 a 20 procenty. Právě kvůli tomuto rozdílu panuje mezi veřejností obava, že vegetariáni a vegani nedokážou hladinu železa v krvi udržet na potřebné úrovni pro bezpečný odběr.
Hladina železa je přitom pro dárce naprosto zásadní. Železo je totiž hlavní součástí hemoglobinu – červeného krevního barviva, které zajišťuje přenos kyslíku z plic do celého těla. Pokud má dárce železa nedostatek, klesá mu hladina hemoglobinu a odběr mu není umožněn, aby nedošlo k rozvoji anémie (chudokrevnosti).
U vegetariánů, kteří ze stravy vyřadili maso, ale nadále konzumují mléčné výrobky a vajíčka, nebývá udržení správné hladiny železa při pestrém jídelníčku problém. Situace je však odlišná u veganů, kteří nekonzumují žádné živočišné produkty. „Zatímco vegetariáni, kteří konzumují mléko, sýry či vejce, mívají příjem železa obvykle bezproblémový, u veganů je riziko nedostatku železa a následného vyřazení z dárcovství podstatně vyšší. Pro vegany je proto nezbytné věnovat skladbě jídelníčku a kombinaci živin velkou pozornost,“ vysvětluje MUDr. RNDr. Michal Řiháček, PhD., hematolog a předseda představenstva AGEL Transfúzní služby.
Foto: AGEL Transfúzní služba
