Anketa Hasič roku 2025: Ocenění si z Pražského hradu odnesli i zástupci HZS Moravskoslezského kraje

MSK | Španělský sál Pražského hradu hostil ve čtvrtek 23. dubna již 17. ročník ankety Hasič roku. Profesionální hasiči a zaměstnanci Hasičského záchranného sboru České republiky si zde převzali ocenění za mimořádné výkony, nasazení a přínos v uplynulém roce. Ocenění byla předána za účasti generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR genpor. Ing. Vladimíra Vlčka, Ph. D., MBA, zástupců Poslanecké sněmovny ČR i dalších významných hostů. 

Anketa Hasič roku je vyhlašována ministrem vnitra již od roku 2009 a letos vybírala odborná porota vítěze opět v 7 kategoriích. V kategorii Zásah roku se na stříbrné příčce umístilo Nasazení modulu GFFF-V CZERT v rámci Pre-positioningu 2025 v Řecku – lesní požáry, jehož součástí byli i příslušníci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje (HZS MSK), plk. Ing. Richard Franc, MBA a npor. Ing. Adam Fojtík.

 

Program pre-positioningu států EU je založen na předběžném rozmístění zahraničních hasičských modulů GFFF-V do vysoce rizikových oblastí s cílem zajistit okamžitou reakci při vzniku rozsáhlých přírodních požárů. Česká republika se do tohoto systému v roce 2025 zapojila poprvé systémově, přičemž hostitelským státem bylo Řecko, které dlouhodobě čelí extrémním lesním požárům.

 

Nasazení České republiky bylo realizováno prostřednictvím modulu GFFF-V CZERT
v redukované, avšak plně soběstačné konfiguraci. Mise byla rozdělena do dvou rotací, z nichž každá působila na území Řecka přibližně dva týdny. Operační základna byla zřízena v Nea Makri, v oblasti Attika, v prostředí typickém rozhraním mezi volnou přírodou a hustě osídlenou zástavbou (WUI), kde i relativně malý požár může během desítek minut přerůst v bezprostřední ohrožení obyvatel.

 

Nejnáročnějším a rozhodujícím zásahem celé mise bylo nasazení ve dnech 8.–9. srpna 2025 v oblasti Keratea v regionu Attika. Požár se za extrémně silného a nárazového větru typu meltemi šířil nekontrolovatelně směrem k obytné zástavbě. Český modul byl vyslán okamžitě po vyhlášení poplachu a nasazen v první vlně jednotek. Již při příjezdu čelili hasiči aktivní frontě požáru zasahující obytné domy. Zásah probíhal v neznámém, kopcovitém a krasovém terénu s výskytem opuštěných důlních děl, při omezené průjezdnosti komunikací a rychle se měnícím směru větru, který se v roklinách a údolích opakovaně obracel proti zasahujícím jednotkám. Zásadní bylo rozhodnutí pokračovat v zásahu i po západu slunce. Noční zásah v těchto podmínkách znamenal extrémní riziko pro zasahující hasiče – minimální viditelnost, silné zakouření, neznámý terén a neustálé přeskakování požáru do sekundárních ohnisek. Modul po celou noc zajišťoval ochranu klíčové komunikace, která tvořila poslední přirozenou bariéru před rozšířením požáru do dalších obydlených oblastí. Další krizový moment nastal v časných ranních hodinách následujícího dne, kdy došlo ke změně směru větru a opětovnému rozhoření požáru na protilehlém svahu údolí, přímo nad obcí Charvalo. Modul byl nucen k okamžitému přesunu a bez prodlení zasáhl u hořících obytných domů. Pouze díky rychlému rozhodování, koordinaci s řeckými jednotkami a včasnému nasazení letecké podpory se podařilo zabránit dalšímu šíření požáru do zastavěného území. Celková doba nasazení modulu u lesního požáru přesáhla 26 hodin.

 

V průběhu pre-positioningu proběhly další náročné zásahy v oblastech Evia, Lyreio
a Megara – Nea Peramos, včetně nočních výjezdů za silného větru, vysokých teplot
a v prostředí s omezenou orientací. V několika případech byl modul nasazen na kritická křídla požárů, kde jakékoli chybné rozhodnutí mohlo vést k ohrožení tisíců obyvatel přilehlých obcí.

 

Specifikem mise bylo opakované přesouvání dislokace modulu podle aktuální meteorologické situace a rizikových map, tzv. „prepositioning v rámci prepositioningu“, což umožnilo nasazení modulu v řádu minut do míst s nejvyšším stupněm ohrožení.

Mise byla ukončena v polovině srpna 2025 návratem jednotky do České republiky. Nasazení českého modulu v rámci programu pre-positioningu prokázalo mimořádnou odbornou úroveň, schopnost rozhodování v krizových situacích a vysokou psychickou i fyzickou odolnost příslušníků HZS ČR při řešení extrémně náročných zásahů
v podmínkách, které výrazně přesahují běžný rámec zásahové činnosti ve střední Evropě.

 

Na třetí příčce, rovněž v kategorii Zásah roku, se umístil zásah Lesní požáry v EU-Modulech leteckého hašení. Součástí tohoto modulu byli mimo jiných i příslušníci HZS MSK, npor. Ing. Tomáš Přinosil a plk. Ing. Jiří Němčík, MBA.

 

V průběhu mimořádně náročné požární sezóny v létě 2025 se Česká republika zapojila do mezinárodní pomoci prostřednictvím nasazení vrtulníků se specialisty pro koordinaci leteckého hašení. Do několika evropských států postižených rozsáhlými lesními požáry byly vyslány vrtulníky s týmy z HZS ČR složené vždy ze tří příslušníků (velitel mise a dva letečtí záchranáři), kteří společně s piloty a techniky zajišťovali bezpečné a vysoce efektivní nasazení vrtulníku při hašení.

 

V každé zemi tým pracoval v horském a těžko přístupném terénu, často při extrémních teplotách přes 40 °C, za silného větru a v podmínkách, kdy byla klíčová přesná koordinace leteckých a pozemních sil.

 

V Bulharsku, v oblasti Strumyani v pohoří Pirin, se tým pod velením npor. Ing. Tomáše Přinosila podílel na hašení požáru o rozsahu až 40 000 ha. Během 5 operačních dní provedla posádka 131 shozů vody s celkovým náletem 25,5 hodiny. Zásah vyžadoval úzkou spolupráci se slovenským modulem a vytvoření společné pozemní koordinační skupiny.

 

V Severní Makedonii, v okolí obcí Berevo a Strovija, tým pod velením plk. Ing. Jiřího Němčíka, MBA v průběhu 5 operačních dní realizoval 75 shozů vody při náletu 25,5 hodiny. Hašení probíhalo v součinnosti s armádou, policií a dalšími leteckými prostředky, přičemž tankování bylo zajišťováno přímo v terénu.

 

Mimořádně intenzivní nasazení následovalo v Albánii, kde tým pod velením plk. Ing. Petra Vodičky (HZS hl. m. Prahy) čelil extrémním teplotám, silnému větru
a komplikacím s dodávkami leteckého paliva. Přesto bylo během 5 operačních dní provedeno 197 shozů vody a nalétáno 35,5 hodiny. Rekordní den 12. srpna přinesl 68 shozů. Zásah probíhal ve spolupráci se Slovenskem (Black Hawk), SAE, Itálií (Canadairy) a dalšími partnery, významnou roli hráli čeští letečtí záchranáři při navádění vrtulníku do složitých podmínek a úzkých údolí.

 

V Černé Hoře se tým opět pod velením npor. Ing. Tomáše Přinosila podílel na ochraně řady ohrožených lokalit (Danilovgrad, Kopilje, Seoca, Ožezi, Piperi, Morakovo, Brajči). Během 4 operačních dnů uskutečnil 89 shozů s letovým časem cca 17 hodin. Díky přesnému řízení zásahu se podařilo ochránit několik usedlostí a zabránit jejich zničení, a to i za situace, kdy se požár rychle šířil v důsledku silného větru a vysokých teplot.

 

Závěr sezóny patřil nasazení ve Španělsku, kde tým pod velením kpt. Ing. Tomáše Filipa (HZS Jihomoravského kraje) zasahoval v oblasti Jarilla (Extremadura, vesnice Hervás) a Fasgar v horském terénu nad 2000 m n. m. Během 6 operačních dní bylo provedeno 228 shozů vody a nalétáno 35,5 hodiny. Nasazení komplikovala velká vzdálenost tankovacích míst a nutnost častého doplňování paliva na základně Tabayo; i zde byla klíčová koordinace se španělskými Canadairy, vrtulníky Chinook a dalšími kapacitami (Slovensko, Nizozemsko).

 

Opakované zahraniční nasazení modulů leteckého hašení v roce 2025 představuje výjimečný příklad profesionality, adaptability a mezinárodní spolupráce HZS ČR. Příslušníci HZS ČR se podíleli nejen na samotném hašení, ale také na zajištění bezpečnosti leteckých operací, koordinaci s partnerskými týmy a účinné ochraně obyvatel, infrastruktury i přírodních hodnot. 

Zdroj: HZS Moravskoslezského kraje