ČR | Máte v plánu koupit dům, byt nebo třeba zahradu? Nezapomeňte, že budete mít co do činění s finančním úřadem, kterému musíte odvést povinný desátek. Co byste měli vědět o dani z nabytí nemovité věci? Kdo ji platí, kdy a v jaké výši? A za jakých okolností naopak daň platit nemusíte?
Foto: ilustrační – Pixabay
Možná vás překvapí, že se daň z nabytí nemovitosti neplatí jen tehdy, když kupujete dům, byt či pozemek, ale také pokud je plánujete směnit. V takovém případě je nutné zdanit každou vyměňovanou nemovitost zvlášť. Daň z nabytí nemovitosti naopak platit nemusíte, pokud koupíte od developera úplně nový rodinný dům nebo byt v novostavbě. „Podmínkou je, že k nabytí nemovitosti dojde do pěti let od dokončení stavby. Bytových jednotek, které jsou součástí rodinných domů, se tato výjimka netýká. Podle současné praxe finančních úřadů se daň z nabytí těchto bytů vybírá,“ upozorňuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.
Od listopadu 2016 platí daň z nabytí nemovitosti ve všech případech nabyvatel, tedy ten, kdo nemovitost kupuje. Před novelou zákona se mohli prodávající s kupujícím dohodnout, komu tato nemilá povinnost připadne, a pokud k dohodě nedošlo, platil daň automaticky prodávající. „Zákonodárci odůvodňují přijetí novely různým způsobem, faktem ale zůstává, že přenesení daňové povinnosti na kupujícího je zkrátka praktičtější. Má větší motivaci daň zaplatit, protože případná exekuce by mohla postihnout jím získanou nemovitost, a navíc je pro úřady snadnější dohledat aktuálního vlastníka,“ komentuje změnu Lukáš Zelený.
Daň činí čtyři procenta z ceny nemovitosti. Vychází se přitom z kupní ceny dohodnuté mezi kupujícím a prodávajícím. Zákon pamatuje i na chytráky, kteří by na dani chtěli ušetřit a ve smlouvě by uvedli výrazně nižší cenu, než je skutečná hodnota nemovitosti. Proto si finanční úřad vždy zjišťuje takzvanou srovnávací daňovou hodnotu. Samotná daň se pak vypočítá buď ze sjednané ceny, nebo ze 75 % srovnávací daňové hodnoty, a to podle toho, která z těchto částek je vyšší. Pokud ale nabýváte nemovitost směnou a sjednaná cena činí jen pouhý doplatek rozdílu mezi vyměňovanými nemovitostmi, pak se daň počítá ze 100 % srovnávací daňové hodnoty.
Daňové přiznání se podává až poté, co provedete přepis vlastnického práva na katastru nemovitostí. Následně máte tři měsíce na to, abyste se přiznali k dani. Přiznání se podává finančnímu úřadu, v jehož územním obvodu se nemovitost nachází. Manželé, kteří kupují nebo prodávají nemovitost v rámci společného jmění, mohou podat jen jedno daňové přiznání.
Znalecký posudek k daňovému přiznání přikládat nemusíte, lze to ale doporučit. „Finanční úřad si kromě sjednané kupní ceny zjišťuje ještě další hodnotu, se kterou tento údaj porovná. K tomu se používají buď speciální tabulky, podle nichž se vypočte obvyklá hodnota nemovitosti, anebo dodaný znalecký posudek. Cena zjištěná odhadem znalce většinou bývá pro plátce daně příznivější. Náklady na znalecký posudek si navíc můžete odečíst od základu daně,“ radí Lukáš Zelený.
A jak probíhá placení daně z nabytí nemovitosti? V daňovém přiznání si sami vyčíslíte zálohu na daň. Ta činí čtyři procenta ze sjednané ceny. Pokud se výsledná daň vyměřená finančním úřadem od zaplacené zálohy liší, dostanete od úřadu platební výměr, z nějž zjistíte, kolik máte na dani případně doplatit.
Zdroj: dTest
