ČR | V křesťanském kalendáři je Velký pátek pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. V tento den je církevně závazný pouze půst. Všechny ostatní zvyky jsou lidové, to znamená, že si je přidali lidé v určitém kraji tak, jak cítili, že vyjadřují onu vážnost a důstojnost tohoto dne.
Foto: Pixabay
Tento den je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži. Základním zvykem, který křesťanská církev stanovuje na Velký pátek, je půst od masa a půst újmy, to znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady.
Křesťané věří, že Ježíš Kristus zemřel zástupně za každého z nás. Ježíšův spásný čin spočívá v tom, že všechen následek našeho sobeckého a zlého jednání (hříchu) dopadl na něj, místo na nás. Vzal naše prokletí na sebe. Na kříži protrpěl to, co způsobuje hřích – ztrátu Boha.
Tento den je také plný magických pověr. Otvírá se Země a lidem nabízí své poklady. Také se věřilo, že temné síly mají v tento den největší moc a prováděly se nejrůznější obřady, které by lidi uchránily před jejich vlivem.
