ČR | Vláda schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy. Zákon stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.
Zajistí se tak lepší předvídatelnost pro zaměstnance i firmy. Na dnešním zasedání vláda schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy. Zákon stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.
„Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
MPSV bude pro tento účel vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne vládě cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně vždy pro následující dva roky nařízením stanoví příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy.
V zákoníku práce budou definovány podmínky stanovení koeficientů, jako je nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě.
„Pro zaměstnance je hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v privátní sféře zase ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu,“ zdůraznil ministr Jurečka.
Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, mimo jiné o mzdách, k jehož rozšíření je touto novelou zavedena řada opatření.
Pro zaručený plat budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením. V 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.
„Pamatujeme také na zaměstnavatele. Chceme, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí,“ doplnil ministr Jurečka.
Zdroj: Vláda ČR