ČR | V křesťanském kalendáři je Velký pátek pátkem před Velikonocemi, součást Svatého týdne a velikonočního tridua. V tento den je církevně závazný pouze půst. Všechny ostatní zvyky jsou lidové, to znamená, že si je přidali lidé v určitém kraji tak, jak cítili, že vyjadřují onu vážnost a důstojnost tohoto dne.
Foto: Pixabay
Tento den je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži. Základním zvykem, který křesťanská církev stanovuje na Velký pátek, je půst od masa a půst újmy, to znamená nejíst maso a dosyta se najíst pouze jednou za den. Na Velký pátek se neslaví mše svatá, ani nejsou povoleny pohřební obřady.
Křesťané věří, že Ježíš Kristus zemřel zástupně za každého z nás. Ježíšův spásný čin spočívá v tom, že všechen následek našeho sobeckého a zlého jednání (hříchu) dopadl na něj, místo na nás. Vzal naše prokletí na sebe. Na kříži protrpěl to, co způsobuje hřích – ztrátu Boha.
K Velkému pátku se vážou také lidové tradice, které ale nejsou součástí křesťanství. V lidových pověrách je tento den spojován s magickými silami, údajně se otevírají hory a vydávají poklady. Na Velký pátek se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována.
Lidové pověry také mluví o tom, že se nesmí hýbat se zemí, tedy rýt, kopat a okopávat, ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve. Velká moc se však připisovala koupelím, ještě před svítáním lidé vycházeli k potůčkům, aby si zajistili pevné zdraví na celý rok.
