ČR | Snížení důchodů lidem, kteří před rokem 1989 působili ve vysokých politických funkcích, či v řadách STB, SNB, u Pohraniční stáže nebo v Hlavním štábu Lidových milicí, navrhoval předseda KDU-ČSL Marian Jurečka již v minulém volebním období. Nyní se k návrhu vrátil a předkládá v Poslanecké sněmovně upravenou verzi.
Foto: Facebook Marian Jurečka
Cílem návrhu je vyrovnání s totalitní minulostí, stejně jako to udělali v jiných postkomunistických zemích, mezi které patří například Slovensko, Německo, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko nebo Polsko. Návrh má za cíl snížit výměru starobního důchodu osob, které jsou zařazeny na seznam čelních představitelů komunistického režimu, zpracovaný Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR).
„Krácení starobních důchodů navrhujeme proto, že funkcionáři před rokem 1989 byli nadstandardně odměňováni a současně požívali i různé další výhody. Z toho profitují i při následném pobírání starobního důchodu, který je často nadprůměrný,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Starobní důchody by se podle něj měly krátit paušální částkou 300 Kč za každý i jen započatý rok doby, po kterou dotyčná osoba zastávala post vysokého funkcionáře a těžila z přímé podpory tehdejšího režimu. „Pokud tedy dnes třeba bývalý vysoký funkcionář KSČ pobírá důchod ve výši 25 tisíc měsíčně a víme, že ve vysoké stranické funkci byl 10 let, tak jeho důchod bude snížen o 3 000 Kč. Úprava nepřinese výraznou úsporu státnímu rozpočtu, jde ale o důležitý symbolický rozměr,“ dodává ministr Jurečka.
Opatření se dotkne nejvyšších představitelů institucí udržujících a prohlubujících totalitní režim. Jejich okruh byl stanoven tak, aby žádná skupina prominentů nezůstala opomenuta a zároveň jejich činnost bylo možné doložit. „Je velmi důležité, aby se dostalo morální satisfakce těm, které minulý režim poškodil, neumožnil jim studovat, pracovat ve svém oboru nebo je dokonce potrestal odnětím svobody. Není možné, aby tehdejší prominenti i po letech finančně těžili z toho, že před listopadem podporovali totalitní režim,“ připomněl hlavní záměr návrhu Jurečka.
Snížení starobního důchodu bude záviset na celkové délce působení v předlistopadové vysoké funkci, přičemž poprvé se promítne do březnové splátky roku 2024. Jestliže někomu vznikne nárok na starobní důchod teprve po tomto termínu, pak se mu nejprve vypočte procentní výměra a posléze se provede adekvátní zkrácení.
„Snížení je přitom zastropováno, aby i u těchto osob zůstala zachovaná nezbytná míra sociálního zabezpečení ve stáří. Tím je vyjádřeno, že tato úprava je především symbolická a má za cíl se více než 30 let po sametové revoluci vypořádat s jedním z aspektů této temné stránky naší historie,“ dodal ministr. Krácení se nebude provádět u osob,
které jsou aktuálně v invalidním důchodu. Snížení se zohlední až ve chvíli, kdy bývalý funkcionář zažádá o starobní důchod. Podle aktuálně dostupných informací se má tento pozměňovací návrh dotknout jednotek tisíc osob. Konkrétní seznam lidí pak sestaví ÚSTR ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek.
Zdroj: MPSV
