BRUNTÁL | Každý rok, již více než 20 let, připadá na 6. března Mezinárodní den jódu. V učebnicích chemie se můžeme dočíst, že jód je prvek s chemickou značkou I, který se ve volné přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách a má fialovou barvu či kovový lesklý vzhled. Zajímavou informací je, že se jedná o prvek životatvorný, tedy nezbytný pro vývoj lidského organismu a pro život.
Foto: Nemocnice AGEL Podhorská
„Jód je součástí hormonů produkovaných orgánem zvaným štítná žláza,“ říká Veronika Bezručová, vrchní sestra interního oddělení Nemocnice AGEL Podhorská. Tyto hormony významně ovlivňují vývoj lidského těla již od prenatálního stádia, tedy v době, kdy se plod vyvíjí v těle matky. Kromě vývoje pohybové soustavy mají velký vliv na vývoj mozku a tím pádem i na inteligenci jedince.
„Nedostatek jódu v těle se projevuje poruchou štítné žlázy, která reaguje buď zvýšenou (hyperfunkce) nebo sníženou (hypofunkce) produkcí hormonů. Každý z těchto případů má své typické příznaky, které mohou být pro pacienta i lékaře nápovědou, že se jedná o poruchu štítné žlázy. Při snížené produkci hormonů se pacienti často cítí unavení, zimomřiví nebo dlouhodobě bojují s přibýváním tělesné hmotnosti, které i po dodržování zdravého jídelníčku a pravidelného pohybu, nelze zastavit, popřípadě se jim nabranou tělesnou hmotnost nedaří nijak aktivně snížit. Naopak pacienti se zvýšenou produkcí hormonů štítné žlázy mohou být až nezvykle plní energie, můžou mít zrychlenou srdeční činnost, hubnou či nemůžou přibrat, aniž by jejich životní styl a fyzická aktivita byly k redukci váhy optimální. Důležitým faktorem, který ovlivňuje výskyt a intenzitu uvedených příznaků je však i věk a celková kondice konkrétního pacienta;“ přibližuje časté příznaky onemocnění Veronika Bezručová a dodává:„Často dochází u pacientů s hyperfunkcí štítné žlázy ke zvětšení tzv. vole neboli strumy. Výjimkou nejsou ani psychické potíže či další přidružená onemocnění.“
S psychickou kondicí a vyvinutým intelektem souvisí množství jódu více, než by se na první pohled zdálo. Množství jódu v těle matky, přímo ovlivňuje zdravotní stav plodu. V tomto případě může dojít k poruše produkce hormonů štítné žlázy také u dítěte nebo ovlivnění vývinu jeho intelektu, kdy nedostatek biogenního prvku, kterým jód je, může způsobit i onemocnění zvané kretenismus. Lidé s tímto onemocněním mívají často mentální retardace, poruchy vyjadřování a řeči nebo disponují výrazně menším vzrůstem. Diagnostikovaný kretenismus je neléčitelným onemocněním.
„Účinným způsobem prevence onemocnění a poruch štítné žlázy je vyvážená strava. Jodizovaná sůl, mořské plody, řasy a ryby, aronie, třešně, česnek, ale i vejce či čokoláda jsou způsobem, jak přirozeně saturovat potřebu jodu v těle. Také jogurty a mléčné výrobky jsou v rámci výroby uměle posíleny o jeho přítomnost. Doplňování chybějícího prvku v těle je možné také formou výživových doplňků. Dlouhotrvající změny zdravotního stavu či podezření na jakékoliv onemocnění, je vhodné konzultovat se svým praktickým lékařem. Na základě laboratorního rozboru krve a dalších vyšetření může lékař odhalit případná onemocnění a rozhodnout o dalším postupu léčby,“ radí vrchní sestra.
Zdroj: Nemocnice AGEL Podhorská
