Kvůli zhoršené epidemické situaci byl opět aktivován Ústřední krizový štáb. Vládní kabinet schválil v pondělí 21. září 2020 úpravu jeho statutu. Vláda rozhodla také o navýšení rozpočtu krajských hygienických stanic o 59 milionů korun na platy zaměstnanců a o zákonem stanovené valorizaci důchodů.
Foto: Vláda ČR
Vláda rozhodla o změně statutu Ústředního krizového štábu, který z rozhodnutí předsedy vlády povede 1. místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček. Vláda rozhodla o úpravě statutu tak, že předseda ÚKŠ bude návrhy řešení přednášet přímo na schůzi vlády. Rozšířil se také počet jeho členů, a to o zástupce Asociace krajů a Ministerstva kultury a MPSV.
Vláda také do statutu výslovně doplnila, že veškeré pravomoci, které na základě právních předpisů náleží jednotlivým ministerstvům a jiným správním úřadům, zůstávají nedotčeny. To konkrétně znamená, že například v případě zdravotní hrozby jsou veškerá zdravotní problematika a protiepidemická opatření a jejich komunikace ve vztahu k veřejnosti v kompetenci orgánů ochrany veřejného zdraví, tj. zdravotní problematika není v působnosti ÚKŠ. Došlo rovněž k úpravě odborných pracovních skupin, byla například vytvořena pracovní skupina pro koordinaci krajů.
Vláda se zabývala také navýšením prostředků na platy zaměstnanců krajských hygienických stanic. Rozhodla, že z vládní rozpočtové rezervy uvolní dalších 59 067 325 korun, které budou určeny například na proplácení přesčasů a pohotovostí. V souvislosti s vývojem epidemie koronaviru je totiž nepochybné, že i v následujícím období bude vytížení zaměstnanců krajských hygien maximální a dojde k dalšímu navyšování jejich počtu, s čímž původní rozpočet na jejich platy nepočítal.
Kabinet rozhodl také o příspěvku státu na výzkum, experimentální vývoj a inovace pro další roky. V intencích cílů Inovační strategie České republiky 2019-2030, Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice a dalších koncepčních materiálů rozhodla o navýšení státní subvence v roce 2021 na více než 37,468 miliardy korun a na roky 2022 a 2023 na 38 miliard korun. Cílem vlády zůstává podporovat vědecké a vývojové instituce, aby se Česká republika v průběhu příštích deseti let zařadila mezi inovační lídry Evropy.
Vláda schválila také pravidelnou valorizaci důchodů. Výpočet této valorizace je dán vzorcem přímo ze zákona o důchodovém pojištění a vypočítává se z údajů Českého statistického úřadu o růstu cen. U průměrného samostatně vypláceného starobního důchodu bude navýšení od 1. ledna 2021 činit 839 korun, adekvátně tomu se zvýší i příplatky k důchodu.
Ministři a ministryně se zabývali také novým nařízením vlády o stanovení prostředků státního rozpočtu podle zákona o podporovaných zdrojích energie pro rok 2021. Toto nařízení je nezbytným předpokladem k zajištění financování podpory elektřiny a podpory tepla z podporovaných zdrojů energie v roce 2021 tak, jak je nastaveno zákonem. Pro rok 2021 bude výše finančních prostředků na dotaci podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a na provozní podporu tepla z obnovitelných zdrojů ze státního rozpočtu činit 27 miliard korun, což je stejná částka jako v letošním roce.
Vláda také vyslovila souhlas s návrhem na neprodlené zahájení postupného převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů společnosti OKD do majetku státního podniku Diamo. Náklady a výdaje na útlum těžby a dlouhodobé činnosti spojené se zahlazováním následků hornické činnosti v ostravsko-karvinském regionu a náklady a výdaje spojené se zajišťováním bezpečnosti na plynujícím ložisku černého uhlí v ostravsko-karvinském černouhelném revíru ponese v plné výši stát a budou průběžně hrazeny ze státního rozpočtu.
Státní podnik Diamo bude jednotlivé části OKD přebírat postupně, a to za cenu odpovídající znaleckému posudku. OKD zaměstnává přímo více než 6 000 lidí. V důsledku útlumu budou propouštěni postupně, část z nich se bude v rámci podniku Diamo podílet na útlumových pracích. OKD se kvůli velkému poklesu cen energetického i koksovatelného uhlí a dopadem celosvětové pandemie koronaviru a také kvůli vysokým nákladům na těžbu potýká s vysokou ztrátovostí. Nejdéle by měly zůstat v provozu doly ČSM-sever a ČSM-jih.
Zdroj: Vláda ČR
