ČR | Připravovaný zákon o hromadných žalobách, který má pomoci nejen českým spotřebitelům vymáhat svá práva a peníze, dostal podobu paragrafového znění. Do diskuze nad návrhem zákona přinášíme zkušenosti zahraničních kolegů z jiných států Evropské unie. Ty ukazují, že hromadné žaloby mohou umožnit spotřebitelům získat náhradu škody v případech, v nichž sami neměli šanci.
.
Foto: Pixabay
Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení návrh zákona, který má ambici usnadnit a urychlit proces vymáhání práv spotřebitelů vůči nepoctivým obchodníkům a poskytovatelům služeb. Možnost bránit spotřebitele prostřednictvím hromadné žaloby v českém právním řádu dlouhodobě chybí. Současné způsoby vymáhání práv bohužel nejsou dostatečně efektivní, takže se spotřebitelé většinou ani nesnaží získat své peníze zpátky u soudu. Hromadné žaloby mohou této situaci výrazně pomoci a navrhovaný zákon má potenciál k tomu, aby se stal efektivním nástrojem ochrany práv nejen spotřebitelů.
Podle návrhu zákona mohou spotřebitelské organizace hromadné žaloby iniciovat, a to jak v režimu odhlašovacím (opt-out), tak přihlašovacím (opt-in). Většina případů podle návrhu spadá do odhlašovacího režimu, v němž jsou automaticky zařazeni všichni poškození, pokud se neodhlásí. Tato varianta bohužel zahrnuje velké množství pojistek, což možnosti spotřebitelské organizace značně omezuje. Navrhujeme proto, aby se výrazně rozšířil okruh případů, které je možné řešit v řízení, do něhož se musí poškození přihlásit. V zásadě by tak bylo na žalobci, jaký přístup zvolí. V případě přihlašovacího řízení není tolik ochranných opatření nutných, jelikož okruh přihlášených osob nikdy nebude tak velký jako v případě všezahrnujícího řízení odhlašovacího.
Zkušenosti z členských zemí EU, kde je možné domáhat se hromadně náhrady škody, ukazují, že pokud je žalobcem spotřebitelská organizace, je riziko zneužití žaloby naprosto minimální. V zájmu efektivní ochrany práv spotřebitelů navrhujeme, aby takzvané zájmové spolky mohly podávat hromadné žaloby za mírnějších podmínek než jiné subjekty. Takový přístup vychází například z fungování hromadných žalob v Portugalsku, kde již téměř 25 let funguje systém, který je ke spotřebitelům ohledně nákladů a dalších podmínek příznivý, a přesto nedošlo za celou dobu k jedinému zneužití.
Studie o fungování hromadných žalob ve 13 členských státech EU ukazuje, že výhrady a obavy podnikatelů ohledně rozsáhlého zneužívání hromadných žalob jsou neopodstatněné. V žádném ze členských států EU, kde nějaký prostředek hromadné náhrady škody existuje, se nestalo a neděje, že by hromadné žaloby likvidovaly poctivé obchodníky nebo jim způsobovaly další problémy. Ze studií také vyplývá, že je naprosto dostačujícím zabezpečením zavedení řízení o přípustnosti hromadné žaloby v kombinaci s povinností neúspěšné strany uhradit té druhé náklady řízení (tzv. looser-pays principle). Jelikož návrh zákona o hromadných žalobách oba mechanismy obsahuje, je možnost zneužití hromadné žaloby zcela minimální.
V praxi je řada situací, ve kterých by hromadné žaloby velmi pomohly. V naší poradně od spotřebitelů často slýcháváme, že sami nechtějí konkrétní věc řešit, ale k hromadnému sporu by se přidali. Můžeme tak představit přehled oblastí, kterých se to týká. V posledních letech jsme se setkali například:
s podvodnými e-shopy a možnostmi hromadného vymáhání nároků z nedodaného zboží,
s online seznamkami, které neoprávněně účtují poplatky za automatické prodloužení členství,
s hromadnými postupy účastníků zájezdu při zamítnutých reklamacích a vymáháním nemajetkové újmy za narušení dovolené,
se spory s operátory (třeba neoprávněné aktivace služeb),
se spory s finančními institucemi a poskytovateli spotřebitelských úvěrů,
s náhradou škody a domáháním se odstranění vadného plnění (kauza „dieselgate“, vadné silikonové implantát
Zdroj: dTest
