OSOBLAŽSKO | Kromě mezinárodních programů na záchranu ohrožených druhů v různých koutek zeměkoule podporuje Zoo Ostrava od loňského roku také výzkum jeřábů popelavých v české přírodě. Letos se podařilo označit již druhé mládě speciálním GPS-GSM vysílačem.
Foto: Jiří Šťastný
Dne 5. července ochránci přírody z ostravské zoo připevnili vysílačku mláděti na Osoblažsku. „Je to unikátní lokalita nejen svou polohou. O migraci jeřábů z této oblasti toho víme doposud jen velmi málo, a proto bude velice zajímavé sledovat, kde se jeřábi pohybují,“ vysvětluje terénní pracovnice Zoo Ostrava Markéta Ticháčková. GPS-GSM vysílač využívá sítě mobilních operátorů a udává polohu, kde přesně se jeřáb nacházejí. Mládě, kterému byla připevněna vysílačka, mělo cca sedm týdnů, vážilo 3,7 kg a bylo již téměř v plné síle, takže vysílačka umístěná na pravou nohu ho nikterak nezatěžuje. Její váha tvoří jen cca 1 % váhy mláděte. „V posledních dnech mládě již začalo létat a rozšiřovat si svůj domovský areál. Mladí jeřábi začínají létat až ve věku 9 týdnů, ale i potom následují své rodiče po celý první rok svého života. Mláďata se od svých rodičů naučí nejen kde a jak získávat potravu, ale i kudy migrovat,“ dodává Ticháčková.
V loňském roce nás pár jeřábů se sledovaným mládětem překvapil přerušenou migrací. Díky vysílači teď s jistotou víme, že se loňské mládě nenaučilo migrační trasu od svých rodičů v prvním roce života a můžeme sledovat jeho chování dále. Kam se vydá na letošní zimu ze Saska, kde se momentálně zdržuje, očekáváme s velkým napětím. „Díky této nové unikátní technologii se můžeme dozvědět o životě jeřábů mnohem více, než jsme dříve byli schopni“, doplňuje koordinátor in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský. Je zajímavé sledovat, kde se rodina pohybuje, jaké má denní rozložení aktivit, kde se nejdéle krmí a kde nocuje. Tímto detailním studiem zjišťujeme jejich přesuny v krajině a poznatky pak můžeme využít při ochranářských opatřeních – víme například, který mokřad je nutné zachovat.
Kromě sledování pomocí vysílačů sledujeme jeřáby ještě pomocí barevných kroužků, kdy každý jeřáb má v rámci Evropy svou jedinečnou kombinaci barev. Tato metoda ale vyžaduje, aby konkrétního jedince potom pozoroval někdo s dobrým dalekohledem, identifikoval ho a potom pozorování zadal do internetové databáze iCORA.de. Systém barevného značení u nás je podporován v rámci spolupráce s německou skupinou na ochranu jeřába „Kranichschutz Deutschland“. Terénní pracovnice Zoo Ostrava společně s kolegy, ornitology Petrem Lumpeem a Jiřím Šťastným, v letošním roce okroužkovali 12 mladých jeřábů, což je nejvíce, co se kdy v České republice v jednom roce podařilo. Vůbec poprvé byla označena také dvě mláďata na Broumovsku. Díky spolupráci se zooložkou Ivonou Kneblovou ze Správy CHKO Poodří se podařilo poprvé doložit hnízdění jeřábů i v této oblasti, a to přímým pozorováním ještě nevzletného mláděte. Letos mláďata zůstala neoznačena, ale v příštím roce bude tomuto hnízdišti věnována větší pozornost.
Jeřáb popelavý (Grus grus) je velký pták z řádu krátkokřídlých. V ČR bylo první hnízdění prokázáno v roce 1989 na Českolipsku, populace se dále šíří a rozrůstá, v současnosti je v ČR okolo 70 až 80 hnízdních párů. V době hnízdění žijí jeřábi v párech skrytě poblíž mokřadů, kde si staví svá hnízda, ale v období tahu se sdružují do velkých nápadných hejn a ke krmení využívají zemědělskou krajinu. Jeřábi odchovávají pouze jedno až dvě mláďata, která se musí naučit migrační trasu od svých rodičů.
Zdroj: ZOO Ostrava
